Je to už dost let zpátky, kdy jsem téměř vyděsila jistou zahraniční lektorku tím, že jsem si při gagliardě opřela ruce o boky. Uklidnilo ji až ujištění, že je to jen při tréninku a při tanci už to dělat nebudu – byla přesvědčena, že je to pro dvorský způsob tance zcela nevhodné. Toto gesto však bylo možno spatřit i v kruzích nejvznešenějších. Dáma na obrázku má být totiž francouzská královna Margot.

V sobotu 21. listopadu 2015 se bude od sedmé hodiny večerní konat již 9. Historický ples Alla Danza,
tradičně ve společenském sále Na Marjánce v Praze na Břevnově.

K tanci zahrají kapely Fremitus Aetheris a Ludus Musicus,
výuku tanců povedou Adéla Jelínková a Alena Chaloupková.

Podrobnější informace na webové stránce nebo FB stránce souboru Alla Danza.

Přišla mi pozvánka na zajímavou výstavu:

Odkud vidět město? Veduty měst od 13. do 20. století

od 7. do 30. října 2015 v 1. patře Italského kulturního institutu v Praze,
Šporkova 14, Praha 1 – Malá Strana
od pondělí do čtvrtka od 10.00 do 13.00 a od 14.00 do 17 hodin,
v pátek od 10.00 do 14.00 hodin.

Srdečně zve:
Italský kulturní institut v Praze,
Archiv hlavního města Prahy, Historický ústav Akademie věd České republiky, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Převzato ze stránek Rondu:

6. Rondí ples
Ples se vším všudy! Akustická dobová hudba, oblíbené tance 16. a 17. století, krásné prostory Mázhausu se svícnovým osvětlením, dobové recepty i nápoje a především veliká společenská událost… Vybalte své nejhezčí šaty, pohár na víno a vyberte si ze seznamu skladeb...

Sobota 20. února 2016 od 19:00
Mázhaus Novoměstské radnice (Karlovo náměstí 1/23, Praha 2)

Akustická hudba: K tanci Vám zahrají Housebroken consort a Svobodné hudební bratrstvo.

Podrobnosti zde: http://blog.rond.cz/rond-o-s/ples/.

Převzato z FB stránky Napoleon v Brně:

Vážené dámy a pánové,
dovolujeme si Vás pozvat na II. empírový ples, který se bude konat v rámci akce Napoleon v Brně dne 21.11.2015 od 17:00 do 23:00 hod. v Barokním sále Místodržitelského paláce v Brně.

Ples je rozdělen na dvě části. Pro veřejnost je ples od 17:00 do 20:30 hod. Následně ples pokračuje pro účastníky akce a pozvané hosty. Vstupné zdarma.

Rekonstrukce starých tanců se leckdy stává hlavolamem. Dobové taneční příručky v lepším případě nepopíšou všechno, co bychom o tanci a jeho konkrétním provedení rádi věděli, v horším případě ani neexistují. Jsme vděční za každou stopu, a za jednu z nejoceňovanějších považujeme dobovou ikonografii.
Ale pozor! Ne vždy je na obrazech tanec ústředním a do očí bijícím motivem. Někdy ho musíte i docela hledat.

Hudební nástroje můžeme klasifikovat z více hledisek – podle způsobu hraní, doby vzniku, použitého materiálu... Odtud je už jen krůček k žertíkům typu: "Hudební nástroje dělíme na hořlavé a nehořlavé."
Instrumenty lze třídit i podle účelu, k němuž jsou určeny; jsou-li účely vznešené a ušlechtilé, přenáší se tyto vlastnosti i na užívané hudební nástroje.

Jeden z nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších způsobů, jak půvabně a stylově zaměstnat ruce, je uchopit šáteček.

Hedvábí či batist lemovaný krajkou, nebo přímo krajka? Čistě bílý, či zdobený výšivkou nebo perličkami? Je dovoleno skoro vše, pokud je to přírodní materiál, jen musí vypadat hezky.

V různých dobách bývají po studentech vysokých škol vyžadovány činnosti, které na první pohled s příslušnou odborností vůbec nesouvisejí. Tak například čeští studenti se po značnou část druhé poloviny 20. století povinně účastnili sklizně chmele. Studenti londýnských právnických kolejí v 16. a 17. století zase museli umět tančit. A třebaže se při obou typech akcí dalo zažít hodně zábavy, odmítnutí účasti mohlo mít v obou případech nepříjemné následky.

Převzato z FB stránky Hudebních Lahůdek:
Koncert s vzácnou virtuózní italsko-francouzskou taneční hudbou a unikátními virtuózními koncerty. Tance v originálních kostýmech.
Dlouhý sál, zámek Bučovice, neděle 20.9. v 17:00

Od 11. září do 21. října 2015 bude možno v Uherském Hradišti shlédnout výstavu Oděv v běhu staletí, která představí práce Kristýny Petříčkové.
Slavnostní vernisáž se bude konat v pátek 11. září v 17 hodin, v úvodu s několika historickými tanci vystoupí soubor Vere Gratia.

Národní listy uveřejnily v Denních zprávách 6. listopadu 1877 vylíčení neshody dvou pánů, která, jak už to tak v 19. století chodilo, vyústila až do vyzvání na souboj. Pokud vás zajímají podrobnosti této vzrušující události, neváhejte a čtěte dále...

Před časem jsem dostala na jednom ze svých tanečních seminářů zajímavou a nečekanou otázku: Co je mou úchylkou?

Neboť každý taneční mistr a učitel tance prý má "něco", čím se liší od ostatních, něco typického, co vyžaduje, na čem nekompromisně trvá, nebo naopak nesnáší a naprosto netoleruje... prostě svou taneční úchylku.

Text, na nějž tu uvádím odkaz, není můj, chci však na něj upozornit, protože má velice zajímavé téma: ovlivnění empírové módy antikou i v oblasti šperkaství. Možná budou některé informace i překvapivé – věděli jste například, že v letech 1810-15 nosily pruské dámy jako symbol vlastenectví šperky z litiny, protože své zlaté šperky věnovaly na financování pruské armády?

Série tanečních lekcí věnovaná italskému stylu tance 16. a 17. století, který byl oblíben v celé tehdejší kulturní Evropě. Lekce jsou určeny jak začátečníkům, kteří tento styl dosud neznají, tak i zkušenějším, kteří si jej chtějí lépe zažít, postavit na solidní základy a zdokonalit jej, ale i těm, kteří si chtějí obohatit repertoár, nebo si prostě vyzkoušet, jak se tančilo za časů císaře Rudolfa II.

Bádání týkající se mé bakalářské práce zahrnovala také důkladné pročítání tisku z let 1875-80, tedy z doby, kdy na Vinohradech působilo Teatro italiano, varietní divadlo s mezinárodním obsazením, jehož specialitou byly živé obrazy a velké pantomimy s početným baletem.

Empír, Regency, Napoleonika, klasicismus... jak stručně a výstižně nazvat období zahrnující pozdní 18. a rané 19. století? Není snadné pojmenovat tuto událostmi nabitou dobu jedním slovem, už kvůli odlišnému vývoji v různých zemích.

Také se vám stává, že při sledování historických filmů a pohádek zapomínáte na děj, protože začnete studovat detaily ošacení? Řekla bych, že u lidí kteří se zabývají historickým tancem a historickým odíváním, to bude dost běžné.

Dnešním příspěvkem bych ráda přinesla trochu jiný pohled na jeden rozšířený taneční mýtus. Traduje se totiž, že pavana a gagliarda (gaillarde) k sobě patří pevně a neodělitelně... skoro jako Romeo s Julií. Nechci tu popírat souznění ani jednoho z uvedených párů, ale jak sami račte vědět, i Romeo a Julie dokázali existovat i samostatně a trvalost jejich svazku utužilo více psané slovo a tradovaná legenda, než jejich vlastní prožitky.

Mnozí, kteří se věnují studiu kultury minulých dob a své objevy se snaží i nějak prakticky využít, zároveň usilují i o to, aby výsledky jejich snah byly historicky věrné, co nejvěrnější...
Jistě jste už setkali s výrazem "Přesné rekonstrukce tanců podle dobových pramenů." Upřímnější by bylo: "Děláme, co můžeme, aby to nebylo historicky mimo." Ale to nezní tak honosně a přesvědčivě.