Po loňské úspěšné premiéře přichází druhý ročník empírově laděné akce se třemi "P":
PIKNIK – PŘEDSTAVENÍ – PLES

Pořádá sdružení Jane Austen CZ.

Bližší informace a přihlášky na www stránce nebo na FB stránce.

Kolikrát už jsem slyšela úvahy na téma, oč by bylo krásnější žít "tenkrát". Protože tehdy, před dávnými časy, tehdy to bylo jiné, pojmy čest a sláva nebyly vyprázdněné, muži byli skutečnými muži a ženy skutečnými ženami a lidé žili naplno...

Nuže, posuďte sami.
Mám pro vás jeden příběh, který by se dnes již odehrát nemohl, protože dnes už je to jiné, než to bylo tehdy, před dávnými časy, tam okolo Levoči.

Jeden den barokního tance pod vedením Jitky Dofkové. Podrobnosti na přiloženém plakátku a na stránkách Barokní tanec.

Napadlo vás někdy pořídit si k tanečnímu kostýmu rukavičky? V současné době se s nimi ve sféře historického tance nesetkáváme (s výjimkou období empíru a 19. století, kde jsou naprosto povinné), ale i v době renesance to byl, alespoň podle svědectví ikonografických a tanečních pramenů, doplněk naprosto běžný.

Kdo? Samozřejmě tanec.
Nemíval to v minulosti v křesťanském prostředí jednoduché. Jedněmi sice oblíben, milován a s chutí provozován, jinými, jejichž slovo mělo ovšem velkou váhu, naopak kritizován a hanoben jako činnost slušného člověka nehodná. Ne nadarmo ještě ve druhé polovině 16. století začínaly některé taneční traktáty, včetně Arbeauovy Orchésographie, úvahami o vhodnosti tance a jeho obhajobou. Bylo třeba vytvořit protiváhu, protože mravokárně odsuzujících textů bylo napsáno a vysloveno opravdu hodně.

Třetí ročník svěžího letního plesu, inspirovaného zábavnými společenskými tanci, osvědčenými v průběhu několika staletí.

Ples a výuku tanců povede Hana Tillmanová,
k tanci tradičně zahraje oblíbená taneční kapela FREMITUS AETHERIS, řídí Pavel Jirásek.

Copy bývají oblíbenou součástí historických a historizujících účesů. Jsou zaručeně dobové, spolehlivě zkrotí i hladké a nepoddajné vlasy, pokud jsou dost dlouhé. Do lidového prostředí lze nechat prostý jednoduchý spuštěný cop, pro větší parádu se dají různě omotávat kolem hlavy, proplétat s volnými prameny vlasů do umných uzlů a kombinovat se stuhami, perlami a květinami... To všechno asi znáte.

Parson's farewell. Alias Farář.

Snad ani nemusím představovat jeden z nejrozšířenějších tanců české historické scény. Je jedním z nejdéle provozovaných, šířil se už v dřevních dobách 90. let, kdy se ještě v historickém tanci vůbec moc nevědělo o pramenech a ani se např. nerozlišovalo na ranou a vrcholnou renesanci, někdy dokonce ani na baroko a gotiku.

... aneb hospodské scény.

Odlehčené téma při masopustu... Moc povídání ale dnes nečekejte, co také dodat k tak srozumitelnému a běžnému námětu? Už středověký text z Carmina Burana má zcela jasno a vyjmenovává tři nejdůležitější činnosti, které se po hospodách provozují: hazard, pití a nevázaný život. Následující staletí pak přidala bohatý obrazový materiál.

Pro ty, kteří si chtějí ples užít s větší jistotou, pro ty, kteří se potřebují seznámit se základy stylu, i pro ty, kteří si tento den prostě chtějí více zatančit.

Během lekce budou probírány dobové taneční figury, které si pak vyzkoušíme v konkrétních tancích. Ukážeme si, čím se liší raný klasicistní valčík od vrcholného vídeňského valčíku, seznámíme se s principy tančení Ländleru, vyzkoušíme si figurální tance typu Anglaise a další dobové tance – např. Wechselwalzer – progresivní formu valčíku pro pána a dvě dámy...
To vše pak uplatníme večer při tanci ve slavnostní atmosféře plesu.

Taneční odpoledne s živou kapelou a živými lektory.

Kdy: 13. března 2016, 14:00–17:00
Kde: tělocvična ZŠ 5. května 64/49, Liberec, budova 1. stupeň

Kapelu řídí Pavel Jirásek;
výuku tanců povedou Hana Tillmanová a Matěj Vostárek.

Cyklus tanečních lekcí, které představí rozmanité způsoby tance z časů Napoleona, Jane Austen a Johanna Wolfganga Goetha...

Přelom 18. a 19. století byl roztančen v zajímavém prolnutí doznívajících barokních typů, skupinových i párových, s novinkami, které zůstaly v oblibě dlouho poté. Zájem tančících postoupil od technické obtížnosti vrcholného baroka k formám stále vytříbeným, ale více uvolněným a zábavnějším. Párové tance jsou nyní více kontaktní a celkově více záleží na komunikaci tančících.

Cílem lekcí je představit základní typy tanců a osvojit si jak typické figury, tak i konkrétní dobově využívané choreografie.

Když jsem tu před časem přiznala svou osobní taneční úchylku, totiž že nemám ráda přidržování sukní při tanci, zároveň jsem také napsala, že za určitých okolností sukni přizvednout možné je.

Pojďme se tedy podívat alespoň na několik dobových obrazových ukázek, jak správně na to.

Anglický taneční večer skupiny Jane Austen CZ, taneční zábava v neformální atmosféře.
6. února 2016, v 18:00; Brno-Komín, Hostinec u Dvořáků.
Podrobnosti v obrazové pozvánce nebo zde.

Ples se bude konat 5.3.2016 v Místodržitelském paláci v Brně, od 18:00 do 22:00 hodin.

K tanci bude hrát Kvarteto Moravského divadla Olomouc.
Taneční ukázky a výuka pod vedením Hany Tillmanové.

Taneční repertoár je vybrán z oblíbených tanců napoleonské doby a směrován k oblasti střední Evropy (polonaise, quadrille, valčík a jeho dobové varianty, contredanse, Ländler, Triolet, La Boulanger...). Nebudou chybět ani oblíbené kousky anglického původu, tzv. anglaise (Hole in the wall, Duke of Kent Waltz, Hide park, My Lord Byron's Maggot, Mister Beveridge's Maggot...)

Taneční koncert souboru Chorea Historica. Podrobnosti v obrazové pozvánce a na FB stránce.

Earl z Essexu "propůjčil" svůj titul jednomu z velmi populárních historických tanců: Earl of Essex Measure. Je to tanec s konkrétní choreografií, který měl poměrně dlouhou životnost: byl prakticky provozován dobrých sto let, přinejmenším na slavnostech londýnských právnických kolejí.

Tančívávalo se kdysi i o Vánocích...
Krásné svátky a hodně zdaru v nadcházejícím roce!

Taneční sbírka Johna Playforda z roku 1651 obsahuje, kromě mnoha jiných, tanec nazvaný Prince Ruperts March. Musel to být dost oblíbený tanec, protože byl uveřejněn ještě v dalších patnácti Playfordových sbírkách, a to je úctyhodný počet. Mohla k jeho oblibě přispět popularita prince, po němž byl tanec pojmenován? Což navozuje další otázku – šlo o skutečnou osobu? Byl vůbec v Anglii v té době nějaký princ Rupert?

Valčík, stále živý a stále tančený, dnes považovaný za tanec velmi důstojný a konzervativní, měl ve svých počátcích zcela jinou pověst a docela průkopnickou úlohu, ba dokonce svedl vzbudit i pohoršení. Skoro se tomu nechce uvěřit, protože dnes těžko najdete něžnější formu tance...