Cyklus tanečních lekcí věnovaný tancům 19. století.

Hlavním tancem tohoto kurzu bude čtverylka Redowa pražského tanečního mistra Karla Linka, na motivy jednoho z populárních tanců 19. století – rejdovák / rejdovačka / Redowa.

Důkladně se budeme věnovat i párovým tancům dlouhého 19. století, párovým (polka, ländler, kvapík, valčík, mazurka, čardáš, sousedská, foxtrot...), s důrazem na repertoár typický pro střední Evropu.

Cílem je osvojit si konkrétní dobově tance tak, aby je absolventi mohli úspěšně uplatnit na dobových bálech a jiných tanečních příležitostech.

Lektorka: Hana Tillmanová

Čtverylka (quadrille) patřila mezi nejoblíbenější taneční formy 19. století. Byl to tanec skupinový, ve čtvercové formaci čtyř, případně dvou párů, který vtipně využíval známé figury užívané ve starších populárních tancích. V praxi to znamenalo, že tančíte to, co už umíte, jen je to jinak seskládané. A pokud figury umíte, ani si jejich pořadí nemusíte moc pamatovat, protože vám je bude napovídat ten, kdo řídí bál. Chytře vymyšleno, ne?

Je to zábavné, je to příjemné, je to velmi společenské, protože při čtverylce si zatančíte s více lidmi, než jen se svým partnerem. A je to i velmi noblesní, protože dobře koncipovaná a dobře zatančená čtverylka právem umožní tanečníkům zažít, že se jim povedlo něco skutečně pěkného.

V zahraničních tanečních pramenech se můžeme setkat s výrazem Redowa, který na první pohled může působit trochu tajemně. Původ slova je ovšem český a vztahuje se k dvěma populárním českým tancům 19. století – rejdováku a rejdovačce.

Pro Angličany redowa, po francouzsku rédowa, němčina, běžná v 19. století i v Čechách, se dokonce zmohla i na rozlišení Redowa a Redowatzka. Někdy, alespoň u notového materiálu, se rozlišovalo na Redowa waltz a Redowa polka.

Anglická wikipedia dokonce zná i termín rejdovák a odvozuje jej od "rej" (whirl); v rejdováku toho víření ovšem moc není, asi tady došlo k záměně s vrtákem. Českých tanců v 19. století bylo tolik, že není snadné se v nich vyznat.

Cyklus tanečních lekcí věnovaný tancům 19. století.

Hlavním tancem tohoto kurzu bude jedna z nejpopulárnějších čtverylek 19. století, u nás známá pod názvem Dvořanka, ve verzi pražského tanečního mistra Karla Linka.

Věnovat se ovšem budeme i dalším tancům, párovým (polka, ländler, kvapík, valčík, mazurka, sousedská...) i skupinovým (čtverylky, kolonové tance...), s důrazem na repertoár typický pro střední Evropu.

Cílem je osvojit si konkrétní dobově tance tak, aby je absolventi mohli úspěšně uplatnit na dobových bálech a jiných tanečních příležitostech.

Lektorka: Hana Tillmanová

Kdo chce nosit klobouk, musí se to naučit. Jaký tvar si vybrat a jak jej nasadit, aby byl výsledek slušivý a aby dobře držel na hlavě; když se to povede, dá se pak v klobouku i zatančit. Celá Česká beseda, skočná polka i čardáš. Vím to, všechno jsem to v klobouku odtančila. A pánové v cylindrech jakbysmet.

Lidé, kteří si pořizují historické oblečení, poměrně rychle přijdou na to, že pokrytí hlavy je žádoucí až nutné. Jenže kdo chce v klobouku vypadat opravdu dobře, musí vědět i to, kdy ho na hlavě mít nemá. A na to není absolutní pravidlo platné napříč staletími.

Letní kurz společenských tanců 19. století.

Termín konání: 8. – 13. srpna 2022
Místo konání: Sál Na Marjánce, Praha 6

Lektorka: Hana Tillmanová

Obsah kurzu:
Taneční průprava pro účast na dobových tanečních akcích od empíru až po secesi, což znamená osvojení a procvičení důležitých tanců pestrého repertoáru dlouhého 19. století. Výběr vychází ze středoevropských pramenů a představí především oblíbené tance Čech a střední Evropy. Konkrétní tance vybereme na místě s přihlédnutím k úrovni a zájmu účastníků.
Taneční výuka bude vedena jako malotřídka a počítá s různou zkušeností zájemců – od začátečníků až po pokročilé a zběhlé.

Cyklus tanečních lekcí věnovaný tancům 19. století, navazující na předešlých zimní běh tanců 19.  století.

Hlavním tancem tohoto kurzu opět bude nejslavnější česká čtverylka – Česká beseda, která v roce 2022 slaví výročí 160 let od svého vzniku a prvního veřejného provedení.

Věnovat se ovšem budeme i dalším tancům, jednak těm, které jsou v Besedě obsaženy (Sousedská, Kuželka, polkové variace...) a také těm, které byly oblíbené především v českém prostředí a střední Evropě, párových (polka, ländler, kvapík, valčík...) i skupinových (čtverylky, kolonové tance...). Cílem je osvojit si konkrétní dobově tance tak, aby je absolventi mohli úspěšně uplatnit na dobových bálech a jiných tanečních příležitostech.

Tance pocházejí z dobových sbírek středoevropské provenience (Karel Link, Christian Länger, Louis Casorti, Sebastian Schiessler...)

Lektorka: Hana Tillmanová

Občas se mi donese více či méně anonymní postesknutí typu:

„My bychom na ten dobový ples rádi, ale nemůžeme, protože tam se může jenom v krinolíně a ve fraku a to my nemáme.“

Ano, jsou plesy, na kterých se vyžaduje poměrně přísný dobový dress code. Jsou ovšem i plesy, které jsou vzhledem k dobovému ošacení pojaty volněji a sázejí na slavnostní atmosféru, přičemž žádoucí dobovost zaručí taneční repertoár. A jak je to zamýšleno právě na tom konkrétním dobovém bále, který vás zajímá, to se velmi rychle dozvíte od pořadatelů.

Píšou to totiž už do základních propozic.

A pokud se konkrétně zajímáte o únorový Komorní bál ve stylu 19. století na Marjánce, pak čtěte dál.

Slavnostní komorní bál, v němž spolu protančíme 19. stoletím.

Můžete se těšit na hravé polky a valčíky, staré české tance, čtverylky a kolonové tance; ty jednodušší budou vyučovány přímo na místě.
Pokročilí tanečníci se mohou se svou vlastní sestavou zapojit do Dvořanky a České Besedy.

Výběr taneční hudby vychází především z tvorby domácích skladatelů: Smetana, Hillmar, Labický, Komzák...; přidáme i několik skladeb světově proslulých autorů: Mozart, Schubert, Strauss…

Ples a výuku tanců povede Hana Tillmanová,
K tanci bude hrát Komorní orchestr souboru Fragium 16, řídí Pavel Jirásek.

Cyklus tanečních lekcí věnovaný tancům 19. století.

Hlavním tancem tohoto kurzu bude nejslavnější česká čtverylka – Česká beseda, která v roce 2022 slaví výročí 160 let od svého vzniku a prvního veřejného provedení.

Věnovat se ovšem budeme i dalším tancům, jednak těm, které jsou v Besedě obsaženy (Sousedská, Kuželka, polkové variace...) a také těm, které byly oblíbené především v českém prostředí a střední Evropě, párových (polka, ländler, kvapík, valčík...) i skupinových (čtverylky, kolonové tance...). Cílem je osvojit si konkrétní dobově tance tak, aby je absolventi mohli úspěšně uplatnit na dobových bálech a jiných tanečních příležitostech.

Tance pocházejí z dobových sbírek středoevropské provenience (Karel Link, Christian Länger, Louis Casorti, Sebastian Schiessler...)

Lektorka: Hana Tillmanová

Tato dáma mě silně zaujala na první pohled.

Jednak mám slabost pro veškeré pokrývky hlavy a peří, takže její turban mě naprosto uchvátil. Pak si dost potrpím na výrazné náušnice. Líbí se mi bílá, která není tak úplně bílá, zvláště když je lahodně umocněná dotekem zlaté. A také mám hodně ráda neobvyklé doplňky. A ona to všechno má, dokonce s lorňonem povýšeným na úroveň šperku!

Hraběnka Cecilia von Auersperg se mi prostě trefila do vkusu a je pro mě potěšením na ni pohledět.

Ale kde je ta černá?

Všimněte si, že se neptám, kolik jich umíte zatančit. Tanečníků, kteří umějí zatančit alespoň dvě, zase tolik nepotkáte. Ale víte, kolik vůbec existuje tanců typu beseda?

Je jich docela dost. Kromě té první (1862), která byla původně zvaná jen Beseda a později získala označení Česká, vznikly časem další, jež ta původní samozřejmě inspirovala nejen názvem.

Takže po Kaskově Moravské besedě (1892) přišla ještě Slezská (1913), kterou sestavil Jóža Vochala na Bartoníčkovu hudbu, Slovácká (po 1. světové válce), Slovenská beseda F. Kamenáře (1929), Československá národní beseda (1937 a 1946) a Hanácká beseda (1948).

Uvedený obrázek bude nejspíš dobře znám všem, kteří si dohledávali obrazový materiál k empírové módě. To ale nebyl jeho původní účel, důležité tu totiž nejsou šaty, byť mohou inspirovat, ale nohy a to, co se s nimi děje – takže i proto mají dámy tak krátké sukně.

Jde o ilustraci z knihy anglického tanečního mistra Thomase Wilsona An Analysis of Country Dancing (1811) Uvedené pozice nejsou Wilsonovým vynálezem ani anglickou specialitou, jejich původ je starší a souvisí s propracovaným francouzským stylem belle danse z doby Ludvíka XIV. Dodnes zůstaly součástí tance klasického, jenom baletky vytáčejí nohy ještě více.

Každý, kdo to s dobovým tancem myslí vážně, by si zobrazené pozice měl skutečně osvojit.

Letní kurz společenských tanců 19. století.

Termín konání: 9. – 14. srpna 2021
Místo konání: Sál Na Marjánce, Praha 6

Lektorka: Hana Tillmanová

Obsah kurzu:
Cílem je obnovit a posílit taneční průpravu pro účast na dobových tanečních akcích od empíru až po secesi, což znamená osvojení a procvičení důležitých tanců pestrého repertoáru dlouhého 19. století. Výběr vychází ze středoevropských pramenů a představí oblíbené tance Čech a střední Evropy, přihlédne ovšem i k dobové zvyklosti přebírat "taneční novinky" ze zahraničí. Konkrétní tance vybereme na místě s přihlédnutím k úrovni a zájmu účastníků.
Taneční výuka bude vedena jako malotřídka a počítá s různou zkušeností zájemců – od začátečníků až po pokročilé a zběhlé.

Tančíte polku? Ano? Rádi? A dobře? No tak to je skvělé!
Nebo ji neumíte, ale rádi byste se ji naučili? Výborně, to se dá zařídit.
Nebo byste ji tančili, kdyby jen bylo kde? I to se dá řešit.

Osobně tančím polku velice ráda a pokládám ji za skvělý tanec. A nepotřebuji k tomu ani taneční sál. Na plesech je ale výborná, protože báječně osvěží slavnostní atmosféru. A můžete si ji tančit po svém, úplně jednoduše, nebo si ji obohatit promenádami a figurami, pěkná bude tak i tak.

V 19. století jsme zvyklí chápat slunečník jako čistě dámskou rekvizitu. Ale proč vlastně? Copak se nemohli před spalujícím slunečním žárem chránit i pánové? Je tak příjemné ukrýt se do stínu, tak proč si svůj vlastní nenosit s sebou?

V minulosti to pánové opravdu dělali. A nemuseli se jen schovávat pod slunečníček své dámy.

Jistě nemusím vysvětlovat, co to jsou a k čemu sloužily dávné taneční pořádky, ty malé zdobné lístky, knížečky, i další hezké věcičky se seznamem tanců, k nimž se tužtičkou zapisovala jména... Mnohé dámy si je uchovávaly jako milou vzpomínku na příjemné večery svého mládí. Kdo chce, může se nechat unášet svou fantazií a představovat si tu romantiku, když přišel kavalír a slečna s uzarděním sledovala, jak píše své jméno k prvnímu valčíku. A kdo chce, může se realisticky zamyslet nad tím, jak asi bylo slečně, když se dívala do svého tanečního pořádku na třeba pouhá dvě zapsaná jména. Protože ona knížečka nebyla kouzelná a tanečníky nepřičarovala, o to se musela postarat slečna sama svým půvabem, chováním, a svou taneční a společenskou dovedností.

Zároveň se můžeme zamyslet nad tím, zda tato půvabná dobová záležitost může být prospěšná na dnešních dobových bálech.

V rámci Mezinárodního festivalu vážné hudby Smetanovské dny v Plzni se uskuteční taneční večer, který vás seznámí s taneční kulturou 40. let 19. století.
Jeho podstatnou součástí je workshop, na němž si budete moci některé typické tance oné doby sami vyzkoušet a zatančit.

Kdy: 2. března 2019, 19:30
Kde: Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje

Průvodní slovo a vedení tanců: Hana Tillmanová;
K tanci bude hrát soubor Fremitus Aetheris pod vedením Pavla Jiráska;
ukázky tanců: absolventi kurzů Hany Tillmanové neboli P.E.S. (Pražské elegantní skupení).

Další podrobnosti a možnost objednat vstupenku najdete zde.

Dobová vyobrazení jsou pro nás cenným pramenem při studiu starých tanců a tanečních zvyklostí, musíme ovšem brát v úvahu důležitý fakt – obraz není fotografie a schopný umělec dokáže nakreslit cokoli. Proto, pokud je to možné, je třeba konfrontovat ikonografické prameny s dalšími zdroji. Dataci obrázku se mi nepodařilo najít, ale zjevně směřuje ke druhé polovině 19. století. A z té doby už se tanečních příruček dochovalo poměrně dost.

Letní kurz společenských tanců 19. století – od empíru až po secesi.

Termín konání: 30. července – 4. srpna 2018
Místo konání: Náchod

Lektorka: Hana Tillmanová

K taneční třídě:
Cílem kurzu je seznámení účastníků s pestrostí a rozmanitostí společenských tanců dlouhého 19. století.
Jejich výběr vychází ze středoevropských pramenů a přináší především tance oblíbené v Čechách a ve střední Evropě, přihlíží ovšem také k dobové zvyklosti přebírat "taneční novinky" ze zahraničí.